Nejsem žádný pacifista a zvlášť v této době jsem rozhodně pro posilování armád západních demokracií. Mít silné vojsko je pro liberálně demokratický svět jednou z nezbytných podmínek pro to, aby zůstal uchován, aby odolal vojenskému ohrožení ze strany vnějšího nepřítele. Tato nutná podmínka, však není podmínkou postačující. Jen armáda nestačí.
Pořádná demokratická země musí mít skvělou diplomacii, musí umět nabídnout světu svou finanční, informační či jinou pomoc. A samozřejmě musí investovat peníze do sebe sama, aby se občané mohli se svou zemí ztotožnit a bránit ji.
Proto, i přesto, že se obávám vojenských hrozeb Ruska a Číny, destabilizujících hrozeb ze strany teroristů nebo agresivních menších zemí jako je KLDR nebo Turecko, nejsem nadšen z Trumpovy bezpečnostní politiky. Je sice fajn, že posiluje armádu, ale pokud zároveň likviduje americkou diplomatickou službu, k ničemu dobrému to nepovede.
Jsem zastáncem globálního angažmá liberálních velmocí ve světě. Globálního a komplexního. Nejsem odpůrcem intervencí proti různým teroristům a diktátorům, ale zároveň si myslím, že vyspělé země mají povinnost pomáhat humanitárně a ekonomicky. Prostě nejen intervence, ale i pomoc.
Trump evidentně sází pouze na vojenskou kartu, i když se zřejmě nehodlá vrhat do vojenského dobývání světa. Plánuje něco horšího. Plánuje ponechat svět na pospas svému osudu a uzavřít USA pod krunýř obrovské armády. Je to vlastně plně v duchu izolacionalizmu, který Trump hlásá. Jeho představa je, že se USA vyhne zmatkům dnešního světa tím, že se schová za svou zdí a naježí rakety na všechny strany.
No, tak to se plete.
Je možné, že USA mohou chvíli zůstat stranou a velmoci jako Rusko a Čína budou pohlcením obsazování vakua, které po nich zbyde. Je dokonce možné, že se Trumpovská Amerika, Rusko a Čína rozhodnou na rozdělení sfér vlivu.
Jenže jak známe z historie, tohle nebude fungovat věčně. Pokud díky odchodu USA ze scény Rusko a Čína zesílí natolik, že budou mít chuť na americkou sféru vlivu, možná na USA samotné.
USA nikdy nespoléhaly pouze na zbraně, ale vždy používaly svou diplomacii. I zlořečený George W. Bush (dnes už se nezdá tak strašný) získal pro válku v Afghánistánu širokou mezinárodní koalici a marně usiloval o totéž ohledně Iráku. Usiloval. Obama vsázel vyloženě na „měkkou sílu“ diplomacie.
Trump osekal rozpočet americké diplomacie o třetinu. Nepotřebuje ji, nechápe k čemu je. K čemu by ji potřeboval k ústupu a uzavírání Ameriky. Nepotřebuje ji k rozbíjení světového obchodu. Nepotřebuje ji k rozdělení světa. Diplomacie je nutná naopak k jemnému spřádání nových mezinárodních vazeb, vztahů a spojenectví. Je nutná k udržování dobrých vztahů se spojenci. K prosazování zájmů a hodnot. A nic s toho Trump nehodlá dělat.
Je to tragédie.
Trumpova zahraniční nepolitka a sázka na armádu je v příkrém rozporu s ruskou hybridní válkou, což je spojení vojenského nátlaku, diplomatického působení, propagandy, špionáže a hackerských útoků. Mimochodem špionáž Trump, jak víme, taky moc neuznává.
Trump tak zahraničněpolitickým zpasivněním USA otvírá brány Rusku a Číně.
Jednostranné posilování armády je poněkud archaická politika, protože už nejsou padesátá léta. Trump si to evidentně vůbec neuvědomuje. Trump se bude moct kochat americkými tankovými divizemi, zatímco Rusové budou získávat jednu zemi za druhou.
Trumpovo zbrojení tak připomíná stavbu Maginotovy linie. Jak dobře víme, ta byla obejita a v podstatě si ani nevystřelila.
Trump tak svou obrannou politikou a tupým posilováním armády americkou bezpečnost spíše ohrožuje. A ohrožuje i bezpečnost naší.